Hasiči Ledeč nad Sázavou
Jméno Heslo

Fragmenty z historie sboru

Nejznámějšími ledečskými pamětihodnostmi jsou bezesporu ledečský hrad, děkanský kostel sv. Petra a sv. Pavla, barokní letohrádek, židovská synagoga a hřbitov. Jiné architektonické pamětihodnosti se ve městě nedochovaly, neboť Ledeč byla v dřívějších dobách často sužována velkými požáry.

Například v roce 1720 požár zničil celý střed města, včetně radnice a 76 domů. V roce 1766 vznikl požár v obecním domě v Koželské ulici, který zničil 63 domů a 13 stodol, včetně trofejí z Třicetileté války. V roce 1778 vyhořelo 17 domů. Od požáru, který vypukl v roce 1806 ve Svatotrojské ulici, vyhořel kostel, děkanství, špitál a 78 městských domů. Celých pět dní trvalo v roce 1879 hašení požáru hradu, který vznikl od jiskry v Pivovarském údolí hořícího domu č.p. 234, ve kterém byl požár úmyslně založen služkou. V roce 1895 vyhořelo 7 stavení. V roce 1916 hořelo v Koželské ulici, kdy jen zázrakem byla ušetřena synagoga v ulici Na potoce. K poslednímu z největších požárů v historii Ledče došlo v roce 1926, kdy se požár Panského domu rozšířil na celou východní stranu náměstí.

Ledečské občany nešetřil ani druhý nejčastější živel, právem označovaný za ničivý – voda. V roce 1698 proud rozvodněné řeky strhl most i s pilíři. Léta Páně 1714 byla dokonce polovina ledečských domů zatopena po střechy, přičemž 9 domů bylo odplaveno a o život přišlo 9 lidí. Most následně strhla Sázava i v roce 1731 a 1784. Když se vylila Sázava z břehů v roce 1862, jezdilo se po náměstí na loďkách..

Pokaždé, se však našli lidé, kteří šli pomáhat ostatním, aniž se jich neštěstí přímo dotýkalo.

První zmínka o organizaci požární ochrany ve městě Ledeč nad Sázavou pochází z 12. července 1800, kdy byla městem pořízena první požární stříkačka:
„My purkmistr a reprezentanti ve jménu celé obce města Ledče, kteří z vůle vysoké vrchnosti ledečské městské obci k pořízení požární stříkačky zaslaných 150 zl. rejn. jsme přijali, zavazujeme sebe i své potomky, že při všech požárech (Bůh nás před nimi ochraňuj!), tak, jak vysoké vrchnosti, tak i poddaným patřících budovách v těch poblíže města Ledče se nacházejících městskou velkou požární stříkačku ihned, jak koně pro ni posláni budou, s tou výhradou co nejspěšněji pomoci chceme. Aby totiž k tomu ten od magistrátu k tomu ustanovený velitel požární stříkačky za vykonané zakročení odměnu obdržel, a když pak cestou do vesnice nebo nazpět u požární stříkačky se něco poškodí, aby dotyčná vesnice opravu dala vykonati. K zajištění toho, aby tento exemplář k uschování do vrchnostenské registratury předán a do městské knihy zlatočervené pol. 306 vtělen.“

Ze zápisu je patrné, že i před samotným založením hasičského sboru v Ledči, existovala ve městě z řad občanů vycvičená a k hašení požárů určená skupina lidí. Stanoviště stříkačky bylo na hradním nádvoří.

Sbor jako takový byl založen usnesením zastupitelstva obce ze dne 13. října 1872. V listopadu téhož roku byla pořízena nová požární dvoukolová pařížská stříkačka s potřebným hasičským nářadím. Pracovati s ní vycvičil sbor hasičský vrchní hasič z Prahy Václav Kohl. Z těch dob je v kronice zanesen výrok k poslání dobrovolného hasičstva, jehož obsah se prakticky nezměnil dodnes:

„Záslužná činnost hasičstva spočívá od nejdávnějších dob v ochraně majetku a životů obyvatelstva při požárech a povodních.“

V prosinci roku 1906 byla založena Hasičská župa ledečská. První ustavující schůze byla svolána 13. prosince 1906 a zúčastnilo se jí 15 sborů. Počet sborů rostl a v roce 1911 čítala župa 22 sborů. Velkou ránu župě zasadila první světová válka. Během války se konaly pouze tři schůze a také mnoho členů, kteří odešli do války se již nevrátilo. Po první světové válce byl založen župní podpůrný fond, který zabezpečoval finanční prostředky pro nákup hasičské techniky pro zvlášť nemajetné sbory. Ledečská župa se rozvíjela a byla oceněna řadou vyznamenání. Na rozvoji a velkém uznání měl velký podíl Antonín Reitmayer, který byl jedním ze zakladatelů a řadu let stál v čele sboru. Po jeho smrti dostala župa četný název „Reitmayerova“.Ledečský sbor se neustále modernizoval a již v roce 1928 byly zakoupeny dvě automobilové stříkačky.

Původně byla požární zbrojnice na Husově náměstí č.p. 73. Od roku 1954 mají ledečští hasiči svůj stánek v Pivovarském údolí - v Pivovarské ulici č.p. 258. Původní zemědělská usedlost byla postavena přibližně v roce 1904. V roce 1976 bylo do této budovy dislokováno detašované pracoviště tehdejšího Požárního útvaru. V září roku 1983 byla ukončena první oprava stávající budovy a byly přistavěny dva garážové boxy včetně služebních prostor. V roce 2003 pak byla dokončena již nezbytná komplexní rekonstrukce budovy.

Chceš se stát členem ledečského SDH?
Ano
45.4%
(154)
Ne
54.6%
(185)
Připravované akce
Momentálně žádnou akci nepřipravujeme.
Fondy Evropské Unie Kraj Vysočina FOND VYSOČINY - fond na podporu rozvoje kraje Vysočina
185470