Je tomu již dvacet let, kdy se Olešenský potok v Pivovarském údolí proměnil v dravou řeku. Pro hasiče se jednalo o dlouhý a nečekaný zásah. Obyvatelé Pivovarského údolí byli zvyklí na každoroční zvedání hladiny Olešenského potoka. Tentokrát potok nenávratně poškodil most vedoucí do současné ulice Ke Křížům, jakož i další mosty a silnici, zasáhl veškeré níže situované domy v údolí, včetně hasičské stanice a samoobsluhy, odnesl auta, včetně vozidel několika zasahujících hasičů, se kterými přijeli na stanici, než odjeli pomáhat na jiná místa.
Jako vzpomínku na bleskovou povodeň, která zasáhla ledečské Pivovarské údolí v červnu 2004, uveřejňujeme přepis článku, který v roce 2004 vyšel v listopadovém čísle časopisu 112.
Perex: O tom, že intenzivní přívalový déšť dokáže rozvodnit jindy poklidný tok potoku či říčky, nás v posledních letech příroda přesvědčila mnohokrát. Ve čtvrtek 10. června 2004 v odpoledních hodinách přišly na naše území meteorology předpovídané deště. Ty se projevovaly především výraznými lokálními srážkami.
Běžná směna
Průběh směny „C“ toho dne se zprvu neodlišoval od jiných. Dopravní nehoda osobních automobilů, odstraňování obtížného hmyzu ohrožujícího obyvatele obytného domu, otvírání bytu s nebezpečím z prodlení. První žádost o pomoc při rozvodnění potoka v obci Dolní Dlužiny a hrozbě protržení hráze rybníka přijalo operační a informační středisko HZS kraje Vysočina, územní odbor Havlíčkův Brod (dále jen OPIS) devět minut po 18.00 hodině. K události byla vyslána jednotka stanice Světlá nad Sázavou s požární technikou CAS 24 a VEA-L2. Na místě muselo být provedeno vyčištění přepadu rybníka od naplavenin pomocí trhacích háků a dále odčerpání vody ze zaplavených prostor rodinných domů.
V té době již jednotka stanice Ledeč nad Sázavou s požární technikou DA 8 společně s jednotkou SDH obce Číhošť s požární technikou CAS 24 prováděla obdobnou činnost v nedaleké obci Hroznětín. V 18.40 hodin obyvatelé obce Hlohov ve stejné lokalitě upozornili na hrozící protržení hráze místního rybníka a zaplavování domů pod hrází.
Byl vyslán druhý výjezd jednotky stanice Ledeč nad Sázavou ze svolaných záloh s požární technikou CAS 32 a vyhlášen poplach jednotce SDH obce Leština u Světlé nad Sázavou. Tato jednotka vyjela s požární technikou CAS 24. Později sem byly přesunuty jednotky PO z obce Hroznětín, kde akutní nebezpečí po vyčištění přepadu rybníka již pominulo. V obci Hlohov se stav hráze vážně zhoršoval i přes snahu zasahujících hasičů uvolnit stavidlo a zrychlit tak odtok vody. Velitelem zásahu proto bylo rozhodnuto o evakuaci obyvatel z domů pod hrází.
Ve velkém proudu zde ledečští hasiči evakuovali, jištěni záchranným lanem, tři občany v důchodovém věku a poté je ubytovali v místním pohostinství, kde je ošetřila zdravotnická záchranná služba.
Jde na nás voda
„Blíží se k vám záplavová vlna Olešenským potokem,“ ozvalo se v hasičských radiostanicích poté, co OPIS přijalo informaci o záplavové vlně postupující od obce Hlohov údolím Olešenského potoka směrem na Ledeč nad Sázavou. Zde potok ústí na Heroldově nábřeží do řeky Sázavy.
Na průzkum byla vyslána jednotka SDH obce Kožlí s požární technikou CAS 24, která v té době již zajišťovala zálohu na stanici Ledeč nad Sázavou z důvodu výjezdu jednotek této stanice. Tato jednotka posléze potvrdila zprávu o záplavové vlně a před stoupající vodou zaujala pozici na vyvýšeném místě.
OPIS postupně vyhlásilo poplach pro další jednotky požární ochrany v hasebním obvodu stanice Ledeč nad Sázavou. Z důvodu stoupající hladiny Olešenského potoka, který protéká v blízkosti objektu stanice Ledeč nad Sázavou, se vracející se požární technika soustřeďovala do bezpečí vyvýšených míst v ulici Nádražní.
Zároveň další svolané zálohy na stanici Ledeč nad Sázavou z řad příslušníků HZS ČR a členů SDH obce Ledeč provedly nouzová opatření v objektu a v blízkém okolí před přicházející vodou. Jednalo se o odstranění, případně zajištění zaparkovaných vozidel, která nemohla být převezena tak, aby nebyla unesena živlem a nevytvořila nechtěné překážky toku.
Občané ohrožené Pivovarské ulice v Ledči nad Sázavou byli varováni sirénou, kolísavým tónem po dobu 140 sekund – všeobecná výstraha. Do zaplavení elektrické rozvodny a následném výpadku elektrického proudu v zasažené části města Ledeč nad Sázavou, včetně místní stanice, byly ještě přijaty telefonáty s žádostí o evakuaci osob ze zatopených objektů v Pivovarské ulici v Ledči nad Sázavou. Tito občané nereagovali na varovné sirény.
Ulici již zcela pohltila voda z původně přibližně dva metry širokého potoku. Teď tato část města představovala spíše dravou řeku. Přes zadní nezatopené části zahrad vyšly, vybaveny pouze jistícími lany a trhacími háky, dvě skupiny hasičů na pomoc občanům v zaplavených domech. Z jednoho domu byly vyneseny dvě děti a tři dospělí. Druhá skupina evakuovala dvě dospělé osoby.
Boj s dravým živlem
Výška hladiny záplavové vlny dosáhla na stanici Ledeč nad Sázavou při kulminaci necelého metru. Veškerá mobilní požární technika byla již v té době mimo garáže v bezpečí. Bylo zapotřebí vyzdvihnout (podložit) nouzový zdroj elektřiny, který se nachází v přízemí objektu.
Ze stanice Havlíčkův Brod byla vyslána jednotka s požární technikou AV-14, aby pomohla s uvolněním naplavenin pod mostky a lávkami na potoce, které snižovaly průtok a zvyšovaly hladinu v ulici Pivovarská. Nejzávažnější překážkou byl dvounápravový karavan, vzpříčený pod posledním mostem na potoce. Okolo 23.00 hodin za pomoci speciální techniky UDS místní soukromé firmy a techniky AV-14 byl karavan vytažen. Na dalších místech byly z toku vytaženy osobní automobily a kmeny. Zásahu se dále zúčastnily jednotky SDH obcí Světlá nad Sázavou, Golčův Jeníkov, Přibyslav, Ledeč nad Sázavou, Leština u Světlé nad Sázavou, Jedlá a dobrovolný záchranný tým Štrasburk z Prahy.
Celkem se na snížení škod a odstranění následků povodně podílelo 132 zasahujících dobrovolných i profesionálních hasičů. Okolo půlnoci po částečném pročištění mostů začala voda opadávat. Bylo zapotřebí zajistit zprůjezdnění silnice č. II/150 ve směru na Havlíčkův Brod, která byla do té doby stále zatopena. Okolo 03.30 hodin bylo rozhodnuto vozovku částečně zprůjezdnit za regulace dopravy Policií ČR. Již od ranních hodin byly zahájeny úklidové činnosti a pomoc občanů, při odčerpání vody ze zatopených prostor postižených domů. Nezbytné dále bylo v co nejkratší době plně zprovoznit a upravit zaplavené prostory objektu stanice Ledeč nad Sázavou. Zároveň probíhaly práce na uvolňování naplavenin pod jednotlivými mosty Olešenského potoka.
Čísla hydrometeorologů
Povodni předcházela průtrž mračen v lokalitě mezi obcemi Třebětín, Vrbka, Hostovice, Hlohov, Kozlov, Tunochody, Číhošť. Od 14.00 do 20.00 hodin v této oblasti spadlo dle údajů ČHMÚ úhrnem 100 – 150 mm srážek doprovázených intenzivní bouřkou a krupobitím. Rybníky na horním toku Olešenského potoka a jeho přítoků se naplnily a začaly přetékat přes své hráze. K protržení hrází však nedošlo. Přívalová vlna z těchto abnormálních dešťových srážek dorazila povodím Olešenského potoka do Ledče nad Sázavou po 19.00 hodině.
Koryto potoka a údolní nivy nestačily pojmout extrémně velké množství vody, které v části města v Pivovarské ulici způsobilo bleskovou povodeň. Po 19.00 hodině se během 20 minut zvýšil průtok vody korytem potoka v Pivovarské ulici natolik, že voda vystoupila z koryta potoka a zaplavila své okolí místy až do výše 1,5 m nad terénem. Povodeň kulminovala po 21.00 hodině a voda opadávala až do 02.00 hodin po půlnoci následujícího dne. Celá Pivovarská ulice, přilehlé pozemky, chodníky, silnice, mostky, budovy, zábradlí, opěrné zdi, veřejné osvětlení byly zaplaveny a zaneseny bahnem a naplaveninami. Byla přerušena dodávka elektrické energie a vody. Zaplavena byla i z větší části přilehlá ulice Čechova a velká část Heroldova nábřeží. Voda vystoupala do výše 1,42 m nad hranici stoleté vody. Průtok vody v době kulminace odhaduje ČHMÚ na 36 m3/s.
Činnost bezpečnostní rady a krizového štábu města Ledeč nad Sázavou
Všech jednání bezpečnostní rady a krizového štábu se účastnili starosta města Stanislav Vrba, ístostarosta města Jaroslav Doležal, vedoucí odboru OVÚP a ŽP Ing. Břetislav Dvořák, ředitel HZS kraje Vysočina územního odboru Havlíčkův Brod pplk. Jaroslav Nácovský, velitel stanice Ledeč nad Sázavou kpt. Vítězslav Hess a zástupci Policie ČR. K dalším jednáním byly přizváni odpovědní zástupci spolupracujících složek – Východočeská plynárenská, a.s., Východočeská energetika, a.s., Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, Správa a údržba silnic Havlíčkův Brod, Technické služby, s.r.o. Ledeč nad Sázavou, starostové postižených obcí, zástupci obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou a statik Ing. Špaček. Do zasažené oblasti se dostavili náměstek pro integrovaný záchranný systém a operační řízení HZS kraje Vysočina plk. Ing. František Zadina, starosta města Světlá nad Sázavou Josef Böhm, místostarosta Ing. Josef Maleček, tajemník bezpečnostní rady Dr. František Zpěvák. Dále se dostavil ředitel HZS kraje Vysočina pplk. Ing. Drahoslav Ryba, ředitel odboru IZS HZS kraje Vysočina kpt. Ing. Libor Hanuška a předseda bezpečnostní rady kraje Vysočina Pavel Maslák společně s hejtmanem kraje Vysočina Ing. Františkem Dohnalem.
Hodnocení a poznatky
Při závěrečném sčítání škod napáchaných vodním živlem se částka pouze v Ledči nad Sázavou vyšplhala na hodnotu 35 milionů Kč. Pozitivem zůstává, že při povodni nedošlo ke ztrátám na životech.
A kde odborníci viděli příčiny takto silné povodně? Především v extrémních lokálních srážkách, nevhodném vysazení zemědělské kultury v povodí potoka (kukuřice, brambory), která nedokáže zadržet případné přívalové srážky, dochází zde k erozi půdy, k vytváření koryt potoků a k rychlému odvodu dešťové vody do údolí.
Dále účinnost a kapacita údolních niv ve střední části Olešenského potoka je nedostatečná při průtoku více jak padesátileté vody. Břehy a koryto Olešenského potoka v jeho střední části nebyly před povodní dostatečně udržovány.
Konstrukce mostků v dolním toku potoka byla dimenzována maximálně na padesátiletou vodu a tím došlo k jejich ucpání naplaveninami a rozlévání vody do okolí. Průtočný profil mostků byl navíc snížen ve třech případech ochrannými trubkami energetických rozvodů vedenými pod mostky. Také skladování dřeva v zátopové oblasti ovlivnilo průběh a rozsah povodně.
Mezi naplaveninami byly i osobní automobily, obytný přívěs, pražce, větve, kmeny, kamení a různé předměty. Jak se v budoucnu vyvarovat povodně či snížit její rozsah?
Rada odborníků je jasná. Vzhledem k tomu, že vyšší stupeň povodňové aktivity se na Olešenském potoce vyskytl i v loňském roce, je zapotřebí k odvrácení další možné katastrofy zrealizovat na tomto toku posouzení stavu rybníků, opravu jejich hrází a propustí a vybudovat na nich kapacitní bezpečnostní přepady na horním toku potoku a jeho přítoků v Třebětíně, Hostkovicích, Hlohově, Číhošti a ve Vrbce. Dále vyčistit bahnem a ornicí zanesené nivy podél celého toku potoka. Posoudit nutnost realizace stavby polderu v lokalitě u Olešné. Prosadit regulaci zemědělské činnosti na svazích v povodí Olešenského potoka a vybudovat nový most na komunikaci Ke Křížům s dostatečnou kapacitou, přemístit energetické rozvody VČE vedené v nevhodné výši nad hladinou potoka, stabilizovat koryto a břehy Olešenského potoka. Pro zabezpečení hlásné povodňové služby označit pomocné hlásné profily kategorie „C“, nejméně jeden na katastrálním území každé obce. Zde je nutné zdůraznit, že se již v současnosti řeší povodňová ochrana stanice Ledeč nad Sázavou zajištěním protizáplavových montovaných bariér, které by v případě ohrožení tvořily monolitickou hráz v okolí stanice. O pořízení podobné protizáplavové ochrany pro ulici Pivovarská uvažuje i zastupitelstvo města Ledeč nad Sázavou. Z ledečské povodně plyne řada ponaučení. Hned tím prvním a zásadním je, že tradičně byla zvýšená pozornost věnována významnému vodnímu toku řece Sázavě, neboť drobný tok Olešenského potoka, kam paměť sahá, nikdy takto „nezazlobil“. Proto bude třeba ze strany obcí věnovat zvýšenou pozornost zahrnutí širšího spektra možných rizik povodní. Druhou závažnou zkušeností je, že v kraji Vysočina bude příchod povodně do obydlených oblastí měst a obcí zpravidla řádově v desítkách minut od odeznění přívalového deště obdobné intenzity. To klade vysoké nároky na kvalitní hlásnou službu obcí a měst a dále na dobrou znalost rozsahu ohrožení objektů podél inkriminovaného vodního toku, aby mohla být přijata účinná protipovodňová opatření. Včasné zareagování hlásné služby dá šanci varováním obyvatelstva níže po rozvodněném toku realizovat nezbytná protipovodňová opatření.
Třetím zjištěním je, že pro tyto specifické povodně není dostatek exaktních informací k popsání rozsahu ohrožení intravilánu obcí od malých vodních toků. Okamžitá kvalifikovaná reakce na povodňovou hlásnou službu není možná bez specifikace možného rozsahu události v povodňových plánech obce. Proto je třeba vycházet jak již z dosavadních povodní na vodním toku, zkušeností příslušných správců vodního toku, tak i kvalifikovaného odhadu povodňového orgánu dotčené obce. Tyto informace budou klíčovými podklady budoucí databanky krajského operačního a informačního střediska HZS kraje Vysočina (KOIS), pro zahájení operačního řízení v případě vzniku mimořádné události povodňového charakteru. Bez kvalitních podkladů povodňových orgánů obcí a rychlé reakce hlásné služby nemůže KOIS při plnění úkolů varování obyvatelstva poskytovat kvalifikované informace o jejich účinné ochraně před blížící se povodní. Čtvrtým poznáním je, že vzhledem k rychlosti průběhu povodně v kraji Vysočina je, do doby aktivace povodňového orgánu, respektive povodňové komise, nezastupitelné místo KOIS HZS kraje Vysočina. Tato skutečnost byla maximálně zohledněna při zpracování Povodňového plánu kraje Vysočina. Na KOIS bude umístěn mobilní telefon, který bude směrován na povodňový orgán, aby operační důstojník nebyl zatěžován odbornými dotazy obcí s rozšířenou působností v návaznosti na předpovědní službu a dále aby byla k dispozici okamžitá reakce povodňového orgánu na vznik mimořádné události povodňového charakteru s poskytováním odborné podpory operačnímu řízení.
Pátým ponaučením je, že pokud nemají občané konkrétní zkušenosti s povodní a není jim při varování sděleno konkrétní ohrožení s požadovanou reakcí – např. přesunutí do vyšších pater, opuštění budovy atd., je varování podceňováno, což vede k následnému zatížení záchranných složek a jejich zbytečnému ohrožení. Ledečští dnes již dobře vědí, co pro ně varování před povodní znamená.
V obcích a městech povodní nezasažených je třeba zvýšit preventivně výchovnou činnost ohrožených obyvatel. Závěr Ledečská povodeň byla pro kraj Vysočina obrovským poučením. Závěry z její analýzy provedené starostou města Ledeč nad Sázavou byly zobecněny a zapracovány do Povodňového plánu kraje Vysočina. Došlo k urychlení zpracovávání povodňových plánů obcí a obcí s rozšířenou působností. Urychlil se též proces ustanovení povodňových komisí obcí a obcí s rozšířenou působností. Zpracovatel Povodňového plánu kraje věnoval zvýšený důraz klíčovému postavení KOIS v případě vzniku mimořádné události povodňového charakteru. Důkazem toho je i skutečnost, že odborná příprava povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a povodňové komise kraje Vysočina proběhla v měsíci září v krizové místnosti HZS kraje Vysočina. Závěrem je třeba vysoce vyzdvihnout činnost všech základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému kraje Vysočina při namáhavé a rizikové činnosti jak při povodni, tak i v následujících dnech při likvidaci jejích následků. Dále nelze opomenout práci mnoha občanů, kteří pomáhali při odklízení bahna a nečistot ze zatopených domů. Především jejich obětavou prací se podařilo v krátké době obnovit chod postižených domácností i firem. Za to jim patří velký dík. Poděkování si zaslouží též pracovníci oblastní Charity Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou.
I malé toky představují velké riziko záplav: 112 – odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Číslo 11/2004. Vydává MV-generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, pošt. přihr. 69, 148 01 Praha 414. ISSN: 1213-7057. Dostupné na: https://www.hzscr.cz/clanek/archiv-casopisu-112.aspx. npor. Luboš BERÁNEK, pplk. Ing. František ZADINA, HZS kraje Vysočina, územní odbor Havlíčkův Brod, Ing. Jan PAPEŽ, prezident České asociace zpracovatelů povodňových plánů, foto archiv HZS kraje Vysočina, územní odbor Havlíčkův Brod.
